V državách slovutného pána z Bukovice prodal tuto L.P. 1385 Ježkovi z Křižánek a ten dále pak roku 1398 panu Janovi z Braslavce. Celá ves bylať později rozdělena mezi dvě panství. Od roku 1549 část přináležela ku panství Černohorskému, ostatek ctěným pánům z Lomnice.

Na počátku století XVII. bylo ve vsi na sedmnáct domů, z kterýchžto válka třicetiletá zůstavila šest pustých. L.P. 1793 obec vlastnila sto deset jiter pozemků a rolí. Lid místní robotovati musil - čtvero sedláků s potahem tři dni v týdnu, čtvero čtvrtláníků tři dni pěšky. V letech čtyřicátých, století XIX. obec čítala 23 domů o 131 obyvatelých a od roku 1900 se stav na 28 povýšil, kdy ve 29 rodinách žilo na 157 osadníků. Od století XIX. jest ves přifařena k Újezdu, kamž až do roku 1879 i školou přináležela. Dále již drobotina místní navštěvovati školu jednotřídní v Malé Lhotě musila. Nejbližší poštovní úřad až v Černé Hoře jest odkud cesta, dřívěj štětovaná, vede přes Lubě dál k Hlubokému a Tišnovu.

V období století XX. až po věk současný čítá obec 354 hektarů půdy v tratích:Mešníky, Luby, Lóžek, Slavíky, Bařina, Trhovec, Jedůvka, Kamenice, Střela, ony, Dvořiško, Johanka, Důl, Skalky, Troufky, Západy, Mezižlebí, Chrástky, Červenice, Ochozka, Na Lhotkách. K vesnici náležela taktéž vždy vážena a důležitá stavba, mlýn. Asi čtvrt hodiny pěší chůzí, jižně po levém břehu potoka Lubě, nachází se v přilehlých lesních hvozdech skupina skalních pilířů, přírodou v permském slepenci vytvořených, z nichž jeden nápadně se lidské hlavě podobá, tomu se praví "Krkatá baba".

A tak pro toho, kdo se do těch koutů vydá a umí se zahledět, jsou to místa, že by neměnil, ten cit má pro krásu a srdce svoje otevřít zná, to věc je zcela jistá."